Barvy duhy...

Fialová

7. února 2010 v 18:51 | Eva


...je barvou sjednocení.
Fialová barva v sobě obsahuje dvě barvy ve stejném poměru: červenou - mateřskou, zemskou energii se všemi jejími základními aspekty přežití a života na Zemi:
a modrou - otcovskou, vzdušnou, umožňující nám komunikaci ducha a pozvedávající naši duší k výšinám.

Ve fialové barvě se tyto aspekty - zdánlivě neslučitelné - spojují a proměňují celou naší osobnosti na všech úrovních.
Fialová barva nám umožňuje transformaci - svým fialovým plamenem způsobuje přeměnu našich "negativních" vlastností a postojů a jejich přijetím nám umožňuje stávat se zralejším a zodpovědnějším člověkem..
Jednoduše řečeno fialová barva nám umožňuje dospět - opustit své naučené vzorce chování a převzaté modely myšlení, které nás činí obětmi nebo viníky, vzdát se věčného posuzování ostatních i sebe, přestat rozlišovat na "dobré" a "zlé" a uvědomit si, že všechny tyto myšlenky vznikají pouze v naší mysli a nevyjadřují a ani nemohou skutečnost...

Fialová barva sjednocuje a slučuje všechno a ve všem...... spojuje nebe se zemí /červená a modrá/ - umožňuje nám postavit se nohama pevně na zem a vztáhnout ruce k nebi...spojuje levou a pravou / ženskou a mužskou část/.... logiku a intuci, dávání a přijímání, činnost a akceptaci....umožňuje nám vidět, že polarity neboli krajnosti jsou jen zdánlivé protiklady....jsou to jen opačné póly téhož.... láska-nenávist, odvaha-strach, bohatství-chudoba.....
Uvědoměním a přijetím této skutečnosti docházíme k poznání, že my sami jsme tvůrci ... a to je alchymistický fialový proces přeměny - přestáváme obviňovat druhé, hledat příčinu našich neúspěchu a zklamání v druhých, uvědomujeme si, že jsme spolutvůrci svého života... Nikdo si k nám nedovolí nic co mu nedovolíme my sami... svými myšlenkami přitahujeme určité zkušenosti, uvědomíme si sílu našich myšlenek, ale také skutečnost, že způsob svého myšlení máme ve svých rukou... nemusíme stále opakovat naučené a překonané - je na nás abychom učinili inventuru své mysli... odložili nepotřebné a přežité a vyčistili svou mysl natolik abychom dovolili přijít novému...

Fialová nás učí o umírání a znovuzrození - za svůj život mnohokrát umíráme, každá změna, kterou učiníme je malou smrtí - učíme se pouštět a opouštět, ale především odpouštět, všechno a všem...abychom na konci své pozemské pouti mohli odejít smíření se světem a sami se sebou... Fialová nám ukazuje, že naše touhy, přání a chtění jsou často výplodem našeho nižšího já a našeho způsobu myšlení...- dokážeme-li se naladit na vyšší vibrace - vibrace lásky - zjistíme, že spousty našich přání jsou zbytečná...velice se nám při tomto procesu očišťování uleví - zjistíme, že k tomu abychom žili šťastný život potřebujeme mnohem méně, než jsme si mysleli.... pokud tímto procesem postupného očišťování budeme procházet častěji a pravidelně - budeme se lépe smiřovat sami se sebou, se svým osudem, s ostatními lidmi a čím dál víc si budeme uvědomovat, že všichni jsme jedno... a všichni jsme vším... Budeme schopni v ostatních vidět zrcadlo sebe samých a v sobě zrcadlo druhých... umožní nám to všechny situace, které k nám přicházejí pozorovat a nebrat si je osobně....Přestaneme s druhými soutěžit... porovnávat se, kdo je lepší, kdo je dál, kdo výš... uvědomíme si svou jedinečnost a jedinečnost ostatních... uvědomíme si, že každá bytost má na Zemi svůj úkol.... nenahraditelný a neopakovatelný.... začneme si vážit všeho a všech.... protože ve všem a ve všech můžeme spatřit, budeme-li chtít, paprsek světla…..

Fialová barva náš učí poctivosti, učí nás abychom byli poctiví sami sobě...mnoho utrpení si způsobujeme nesprávným myšlením /žlutá/ - umožňuje nám pravdivě se podívat na naše skutečné záměry, na naše skutečné pohnutky... je to velmi obtížné, ale zároveň velmi osvobozující - nežádá se po nás,
abychom byli sami sobě soudci a kritiky, ale abychom sami sobě nelhali - abychom se zbavili všech iluzí o sobě..... a přijali sami sebe bez posuzování a odsuzování...za kterým stojí touha po dokonalosti .... abychom si uvědomili, že jsme lidé a člověk není a nemusí být dokonalý, není to jeho úkolem a ani v jeho možnostech... abychom si uvědomili a přijali skutečnost, že jsme Děti - děti hvězd.... tápající, hledající... a abychom sami sebe přijali takové jací jsme... s naší minulostí.... s našimi chybami a abychom to učinili teď hned...a stali se sami sobě milujícími rodiči.... sjednocením červeného /růžového/ aspektu s modrým - dojdeme k fialové.... a můžeme vykročit bez obav a s láskou vstříc ostatním lidským bytostem .... které stejně jako my, čekají na lásku a přijetí....


s láskou a úsměvem Eva


Modrá

5. února 2010 v 17:29 | Eva

...je barvou vyšší vůle, první barevný paprsek, který přichází na zem - před naším narozením
jsme součástí něčeho vyššího, při narození to zapomínáme

...modrá disharmonie - naše vůle v konfliktu s vyšší vůlí - nevidíme soulad
bolesti C a C- Th páteře a krku - konflikt naší a vyšší vůle
problémy se štítnou žlázou snížená funkce - když se neprosadíme
hyperfunkce - když se prosazujeme přespříliš
...modrá komunikace - říkám, co si myslím
naslouchám = komunikuji, rovnocenné s mluvením
naslouchat sobě i druhým

...modrá - je most - mezi nahoře i dole
k duchovnímu spojení
mezi životem a smrtí
modrá ulevuje umírajícím i při porodu /energie přijetí.../

...modrý živel éter
s nádechem přijímám boží dech

...modrá - barva změny, schopnost nechat staré odplynout
při uvíznutí v minulosti - dokážu to pak pustit

nenechám plynout řeku zadržuji nebo tlačím změnu - uspěchávám věci
...jediné co mohu je být připraven...

5. čakra - obvykle neprobuzená, neotevřená (Země a my řešíme zelenou)

.....modrou k sobě můžeme nechat jedině přijít, nelze si to vynutit..při klepání na bránu, je na druhé straně ten, který nám může otevřít....

5. čakra komunikace s vyšším - útěk nahoru
komunikace pozemská - touha po "klidu", mít věci pod kontrolou,
neochota ke změně

....modrá - vztah k autoritám - k mužské i ženské autoritě

Země - z vesmíru je modrá planeta...její roucho je modré...
zde ji přiřazujeme červenou barvu (půda, zemské jádro, 1. čakra)

...modrá symbol Panny Marie - její barva je růžová - bezpodmínečná láska, ale roucho nosí
modré

....Lao´c - mistr komunikace - modrá + čirá (kvintesence)

....Kuan Yin - bohyně milosrdenství - korálová
jsou k sobě doplňkové


modrá = klid mysli
autorita.... podvolit se = vzdát se s důvěrou ....
sám sobě být autoritou - je též nutné
modrá ...... nechat věci k sobě přijít, netlačit
dělat vše podle svých možností na maximum a být připraven - pak mi může
být shůry dáno, když nic shůry nepřichází, tak nečekat věčně, ale
zůstat aktivní, sám něco změnit

modrá - touha po nezávislosti - pozor na závislost na nezávislosti
nutno zachovat si samostatnost, ale zároveň spolupracovat
(modrá je naproti oranžové - závislosti!!)
nezávislost = znamená vše si obstarat sám - určitá samota z toho plyne...

....modrá je barva meditace, mentálního klidu (mniši nosí komplementární oranžovou)

modrá je barva víry a důvěry ve vyšší vedení "Buď vůle Tvá"



"Chcete-li kráčet po vodách, musíte vystoupit z lodi"



s láskou a úsměvem Eva





Červená trochu jinak...

25. ledna 2010 v 18:02 | Eva




s láskou Eva

Čirá

12. ledna 2010 v 18:00 | Eva
...už nemnoho barev zbývá...:-)


Čirá - barva bez barvy

...čistá, průzračná, jednoduchá a přitom plná paradoxů
...sama v sobě žádnou barvu neobsahuje
...je to čistý krystal, kterým prochází paprsek světla a lomí se na jednotlivé barvy duhy
...její vlastnosti jsou také takové - zrcadlení, nic neobsahovat, zesilovat a zviditelňovat účinek všech ostatních barev

...Čirá barva /budeme ji v aura-somě barvou nazývat/ je katalyzátorem všeho co je obsaženo v ostatních, také spouštěčem - to má podobné s tyrkysem - dokáže prolomit ledy, spustit stavidla a vyplavit dlouho a hluboko zadržované emoce

...po užití čiré se může stát, že začnete prolévat nevyplakané slzy, je to pročištění a očištění všeho, co jsme v sobě nastřádali a uložili a co nám již překáží na cestě vpřed….

... je barva utrpení, trápení, obětí, ale také jasnosti a vhledu....jsme ochotni si na své problémy a vlastnosti "posvítit"…...

...je tam ochota jasného a čistého a také čestného řešení situace,

...v čiré nejsou vytáčky a ani okolky /čirá nám nedává čas na rozmyšlenou/ - je to rozhodnutí teď a tady...při výběru je vždy vidět , že člověk, který si barvu vybral má jasno, je rozhodnut jít rovnou k věci, přímo…..

...je připraven skoncovat s tím co mu přinášelo utrpení a co smývalo barvy z jeho života,

...je připraven podívat se na svou situaci a na sebe sama jasně bez příkras, bez sentimentu, ale se soucitem a pročistit, projasnit a vymést všechny pavučiny ze zapomenutých koutů své duše - je to jakési odemykání třinácté komnaty...

...dochází k veliké úlevě, očistě a přesto, že je to proces velmi bolestný, může nám pomoci vynést na světlo drahokam - nebroušený diamant v nás, naše ryzí jádro, naše světlo - které bude svítit nám na cestu a budeme-li mít v sobě dostatek pokory a lásky - i ostatním…..


Červená

12. ledna 2010 v 17:57 | Eva
ČERVENÁ

...je začátek, zrození, život i smrt, výzva, nejzákladnější instinkty, pudy, pohnutky...
Žít a přežít,ale zároveň barva oběti - Kristus /červená krev/.
Zemská energie v surovém stavu - je velice zemitá a hutná,.
Červená znázorňuje všechno co je primární, dá se říci primitivní, základní. Je to základ našeho bytí - Červená je při našem fyzickém zrození - příchodu na svět, je barvou života, krve - základní životní tekutiny... barvou lásky a vášně - k životu na zemi, smyslnost ve vztazích, v cítění...
barva první pomoci - červený kříž
barvou hrdinství, schopnosti člověka obětovat sám sebe, svůj život pro vyšší cíle a ideály.

Je velice důležité vnímat barvy takto jako celistvé - žádná barva není jen duchovní a jiná materiální - ve všech barvách je obsažen obojí aspekt.

Červená je mužská energie, zároveň uvnitř se skrývá aspekt ženský - růžová.

Je to barva agresivní a expanzivní - avšak přijetím všech primárních pudů a instinktů naší bytosti, dochází k vášnivému zaujetí a schopnosti prožívat život zde na zemi.

Potíže s přijímáním červené barvy - prvopočáteční problémy při příchodu na tento svět vedou k postojům útěk nebo útok. Jsou to extrémní způsoby chování, jak se člověk vyrovnává s problémy. Střed je zastavit se a zůstat stát - zpříma se podívat výzvám života do očí. Tento postoj dokáže zastavit i divoké zvíře.
Přijatá a zpracovaná agresivita vede k životnímu postoji - tzv.klidná síla.

Oranžová

12. ledna 2010 v 17:54 | Eva
...vztahy...vztahy...vztahy...?:-)


ORANŽOVÁ

• Oranžová barva druhé čakry, sídlo pocitů- symbol vody.

• Oranžová silná a emotivní barva - jak samy emoce. Poté co jsme se vypořádali se základním červeným tématem přežití a zajištění základních potřeb, přicházejí na řadu naše pocity, emoce a vztahy.

• Oranžová je barva vztahů k okolí a ke sobě samotným, je to velice ženská barva, silná, agresivní - má schopnost pronikat velmi hluboko - nejvíce ze všech barev - asi to souvisí s centrem hara - životní síla.

• Sami sebe posuzujeme podle kvality našich vztahů, ale to je omyl. Naše vztahy jsou odvislé od toho jaký vztah máme sami k sobě. Jestliže nemáme vztah sami se sebou, nemůžeme navazovat kvalitní vztahy, navazujeme pak většinou takové, které jsou založené na závislosti - jsme ochotni udělat cokoli, aby partner /nejedná se jen o vztah muž-žena, ale jakýkoli vztah/ nás ocenil, pak teprve jsme schopni ocenit sami sebe.

• Oranžová v sobě skrývá nebezpečí - nejsme li vyrovnání sami se sebou, můžeme se ve vztahu ztratit, stáváme se součástí vztahu a ne vztah součástí nás.

• Oranžová lahvička (v systému aura-somy, č. 26) - šoková lahvička je schopna dostat se velmi hluboko do našeho podvědomí - tam, kde takzvaně zamrzly emoce v důsledku prožítí šoku z nesprávně vyváženého vztahu. Tato lahvička je schopna dostat se k hluboko uloženým traumatům vztahového charakteru - kdy jsme se ocitli v pozici, že jsme nemohli reagovat a bránit svou sebeúctu.

• Oranžová je proto velmi silnou barvou, jelikož vztahy jsou okolo nás po celý život a je naším úkolem je navazovat, pěstovat a zároveň neztrácet sami sebe a mít vždy svobodnou volbu, určit hranice vztahů /to je naše svobodná volba - nemusíme každého pustit do ložnice :-))/. Uvědomění si, že vztahy jsou různě úrovně a různé hloubky, vyvíjejí se - není to nic statického a neměnného - i v tom bývá problém, náš strach a úzkost připustit si, že se naše vztahy časem mění, stejně tak jako se měníme my - jako plynoucí voda.

• Oranžová témata - často řeší ženy, jelikož se velice často nacházejí v podřízené roli, tzv. se obětují. Má to však i druhou stranu - jelikož energie musí být vyváženy - oběť se velice často stává manipulátorem - velmi těžko rozpoznatelná manipulace péčí - nejsem schopen pro sebe zajistit sebeúctu - naplňuji ji pouze tím, že sloužím, své potřeby naplňuji skrze naplňování potřeb druhých.

Vyrovnání oranžové barvy spočívá v kvalitním vztahu k sobě a k okolí - svobodné nezávislé vztahy, kde každý má možnost růstu a individuality a zároveň necítí svázanost a manipulaci ze strany druhého, svobodná volba jaké vztahy budu navazovat, na jak dlouho, právo na vznik a na ukončení vztahu bez pocitu viny a pocitu selhání sebe jako člověka.
Nezávislost oranžové - má kvalita není závislá na kvalitě mých vztahů. Přiznat si právo na omyl, na možnost chyby - a převzít plnou odpovědnost za sebe a za své vztahy.


P. S. vím, že se slovo vztahy opakuje v oranžové barvě neustále, ale nelze nahradit jiným slovem, je to tak úderné jak oranžová barva sama.....-)))))



Vteřina v lednu

9. ledna 2010 v 12:16 | Eva


A den je tichý, křehký jako skořápka.
Uvnitř je slunce, také celé bílé.
I sníh je bílý, stromy, střechy, sníh.
I tato vteřina, i tato bílá chvíle.
/Jan Skácel/

Královská modrá - indigo

27. listopadu 2009 v 18:10 | Eva




Královská modrá /INDIGO/

... tajemná, hluboká, mystická barva...opouštíme hmatatelné, pojmenovatelné, dostáváme se na jinou rovinu...přicházíme k barvě, jež nese jméno, královská modrá - zkuste se tedy ztišit a naslouchat...duší, srdcem...budete li dostatečně pozorní, tato majestátní barva Vám možná sdělí své tajemství...

Královská modř se na fyzické rovině vztahuje k čelní čakře - ke třetímu oku.
Třetí oko - sídlo našeho řídícího centra - naše vlastní autorita. Tomuto centru jsou podřízena ostatní níže položená - to znamená, nemáme li v pořádku a v souladu naše řídící centrum - nejsou v pořádku ani naše nižší centra - nemá, kdo velet.……

V takovém případě, není naše tělo v souladu s naší psychikou a může a velmi často dochází k depresím - které nemusí mít vnější příčiny - nebývají způsobeny vnějším působením, ale vnitřním neladem = endogenní deprese.

Královská modrá je barva moci, /moci nad sebou samým/ a také nemoci /nemám moc - jsem nemocný/. Troufám si tvrdit, že nevyrovnaná čelní čakra stojí za většinou našich tělesných a duševních neladů...

Královská modrá je také barva noci - temné, tajuplné, neproniknutelné - největší tma přichází před svítáním. Toto přirovnání naprosto vystihuje podstatu královské modré:

• na půdě této barvy se setkáváme se všemi svými démony, zrcadlením se v ostatních...
• když se rozhodneme podniknout cestu do hlubin vlastního nitra - nacházíme odvrženou a zavrženou stranou sebe sama...to mnohdy vzbuzuje strach, děs...

Chce se nám utéci...nebo bojovat /pamatujete - červená v první čakře/...a královská modrá - v sobě tuto kapičku červené barvy obsahuje...a tím nám dává naději - vyrovnaná červená nám přeci říká - ani útěk ani útok...postav se klidně svým vnitřním děsům a podívej se jim zpříma do očí - patří Tobě, jsou to Tvoje součásti...nespěchej, dej si na čas a možná se Ti najednou budou zdát méně děsiví - pak přistup blíže a zeptej se, jaké mají jméno...a co pojmenuješ už nesmíš zabít..a najednou zjistíš, že se přestáváš bát a nepomýšlíš na útěk..přistup ještě blíže a pomalu jednoho po druhém obejmi..uvolni všechny zadržované emoce, plakej..štěstím konečně jsi se setkal se sebou samým...A najednou to víš, všechno je tak jednoduché, jsi pod ochranou...jsi nádherná lidská bytost ..je v Tobě vše..co do Tebe bůh vložil, to jen Ty sám sis vybudoval vlastní vězení, omezení, názory...Nech to už jednou pro vždy plavat /odplout, odplynout/...

Uvolni své okovy…... a žij svůj sen …...nic není nemožné, všechny zákazy a příkazy jsou jen ve Tvé hlavě.

Jednou, až ten den přijde se budeme zpovídat - ale dostaneme jednu jedinou otázku:
"Co jsme udělali pro svou duši?"

Nečekej a zeptej se hned teď - vyslechni odpověď a pak se rozhodni a jdi - splň svůj osobní příběh, jdi za svým štěstím…....celý Vesmír je na Tvé straně a jestli se rozhodneš a podnikneš cestu za pokladem /zlatá - komplementární barva/…..dostaneš ochranný tmavomodrý plášť a boží požehnání…..

Tak neváhej a jdi, hned teď…..

JSI KRÁL A ZLATÁ KORUNA JE V TVÉM SRDCI…...


Žlutá a zlatá...

2. července 2009 v 19:44 | Eva
...tyto dvě barvy spolu úzce souvisejí...proto jsem se rozhodla zveřejnit je současně...

ŽLUTÁ


Žlutá
= barva intelektu a poznání.

· Souvisí s naší schopností ocenit sebe sama = sebehodnota. Umožňuje nám být tím, kým chceme, být tím, čím ve skutečnosti jsme, bez ohledu na mínění a úsudky ostatních.

· Žlutá
je barva jednoduchá, tak jednoduchá, jak by život a naše bytí v něm mohl být, kdybychom neměli strach.Strach z toho, že budeme-li sami sebou ve své jednoduchosti a jedinečnosti, nebude to pro naše okolí přijatelné.
·
· Ve žluté je mnoho racionality a úvah. Můžeme se v našich myšlenkách a úvahách ztratit, budeme-li stále přemýšlet o tom, co si o nás myslí ostatní, ztratíme prostou radost ze života.

· Ve žluté je vše jasné a logické, proto je to pro nás tak složité. Žlutá pokud je nezpracovaná, může způsobit, že se budeme stále přizpůsobovat svému okolí, požadavkům, jež na nás klade a nezbyde nám čas na vlastní život a na vlastní bytí.

· Jelikož žlutá je barvou intelektu a myšlení, může (pokud je pro nás problémem) způsobovat, že se budeme cítit nedostateční, a proto budeme neustále zdokonalovat své znalosti - čtením, kursy, vzděláním, abychom si zajistiti úctu ostatních. Bojíme se, že bychom ve své prostotě - žluté neobstáli.

· Zpracovaná žlutá - jsem takový jaký jsem. Jasná, prostá, logicky uvažující bytost se schopností vcítit se do ostatních, ale stále si udržující vědomí sebe sama.

· Mám právo na jasné odpovědi - ano,ne.Je o našich hranicích.Žlutá nám velmi pomáhá v sebeuvědomění a ve schopnosti si najít a obhájit své hranice.

· Žlutá = archetyp Františka z Asissi, který vedl velice jednoduchý a prostý život v souladu se sebou samým a v souladu se všemi ostatními bytostmi.










ZLATÁ

Zlatá = barva intuitivní moudrosti.

· Najít a procítiti v sobě zlatou barvu, je jako objevit zlatý poklad, dávnou moudrost našich předků. Není závislá na naší vzdělanosti, ale můžeme k ní přes vzdělanost dojít.

· Jsou to naše nejhlubší intuitivní podněty, které nemůžeme racionálně podložit, nemůžeme je dokázat, ani nemusíme, jelikož my to prostě VÍME.

· Je to hloubka našich zkušeností, neopakovatelných a nepřenosných, jelikož pochází z naší životní cesty a z cesty našich předků.

· Je to zlaté jádro v nás, které nás provází od věků.

· Je to naše vnitřní síla, síla moudrosti.

· Strach, který nám brání tento poklad vynést na světlo boží,je jiný než žlutý strach.Ve žluté my víme čeho se bojíme.Ve zlaté je to iracionální úzkost, kterou neumíme uchopit,neumíme jí pojmenovat.

Je to existencionální úzkost, jelikož souvisí s naší cestou k Bohu, jež je pro každého z nás zcela individuální a výjimečná, proto jsme na ní zcela sami a opuštění.

Zlatý konflikt souvisí s pocitem neustálého napětí - čím blíže jsme k naplnění naší individuální cesty, tím se můžeme cítit osamělejší a vzdálenější ostatním.

Z toho plyne naše úzkost.Uvědomíme-li si že na konci naší cesty - najdeme poklad moudrosti a všichni se na našich osamělých poutích sejdeme, úzkost se promění v zlaté štěstí.

Všichni hledáme jedno jediné, každý sám.


















Zelená...

24. června 2009 v 13:57 | Eva
ZELENÁ

Pokud se nám podařilo vyřešit, nebo alespoň pořešit témata
červené - uspokojení základních potřeb,
oranžové - vztahy k ostatním a k sobě,
žluté
- sebeocenění a uvědomění si své osobnosti,
můžeme se posunout o stupínek výše od čistě fyzických čaker do středu našeho bytí - k srdeční čakře zelené barvy.

V zelené barvě jsou skryty dvě primární - jednoduché barvy - žlutá a modrá.
· Žlutá - známe, barva naší osobnosti, našeho já - našeho ega, centra naší vůle se v zelené stýká s modrou - barvou ducha a barvou "Buď vůle Tvá."

· Je li srdeční čakra v rovnováze - jsme v souladu sami se sebou - přání naší duše - modrá je vždy v souladu s božím plánem, naplnit ho však může pouze naše osobnost - naše já - žlutá.

· Jakákoli nerovnováha v srdeční čakře vypovídá o tom, že jdeme sami proti sobě, nejednáme v souladu se svými sny, se svými touhami a nenaplňujeme plán naší duše.Vede to k otravě srdce - zahořklosti.
· Přijmeme - li do svého života modrou barvu - nejvyšší komunikaci lásky, můžeme překonat žlutý strach o naše malé já a dát svému životu nový rozměr a nový směr.
Zelená - je barvou změn a ochoty k nim. Dává nám možnost vytvořit si v sobě prostor a zároveň vnější prostor rozšířit tak, aby se nám v něm volně dýchalo.
· Získáme tak schopnost, podívat se na svou situaci z jiných úhlů a z jiné perspektivy - jakoby s modrým odstupem.
· V tomto stavu můžeme spatřit nový směr, který jsem před tím, pokud jsme byly uvnitř nebyli schopni vidět a také nám umožní vidět nové perspektivy v životě.
· Dodává nám odvahu k novým začátkům a životním obratům - v situaci, kdy jsme tzv. na křižovatce a rozhodujeme se, jakým směrem se dále vydáme.

Zelená je úžasným pomocníkem v těchto situacích, neboť nás navádí na tu jedinou správnou cestu - Cestu srdce.
Je to barva lásky - lásky k sobě, k druhým lidem, k přírodě - lásky a citu, pocitů sounáležitosti - já malé žluté já, jsem kapkou v modrém oceánu. A je jen na mě jak důležitou kapkou budu, jak se budu vnímat, jak budu vnímat ostatní kapky - všichni jsme úžasné a jedinečné střípky - mozaiky zvané Vesmír...

Olivová...

1. června 2009 v 21:29 | Eva


Olivová - barva cesty a barva naděje…

Olivové centrum se nachází mezi oblastí solar plexu a srdeční čakrou - /olivová barva vznikne přidáním žluté do zelené../..

Je to jedna z nejdůležitějších barev pro naplnění osudu člověka / ne-li vůbec nejdůležitější./. Chceme-li se na své cestě posunout od žluté /centra naší osobnosti/ k centru, kde můžeme ucítit a zažít přesah našeho života, kde se můžeme sami na sebe a na své žluté touhy podívat s odstupem modré…musíme projít olivovou cestou /cesta temným lesem - pohádky jsou velmi pravdivé/
...vztah k olivové bývá velmi jednoznačný líbí - nelíbí …vypovídá o tom, jaké máme zkušenosti s osamostatněním, s převzetím zodpovědnosti za svůj vlastní život…
není čas na výmluvy - kdyby, kdo, a kde bych byl, za takových a jiných podmínek…

V olivové barvě je potřeba si uvědomit, že vše co se dělo, dělo se z nějakého důvodu…není viníků ani obětí …je čas vše pustit a chceme- li se dostat do zeleného centra odpuštění - vydat se na cestu....

V olivové barvě končí terapeutické procesy - jsme takoví jací jsme, vykročme na cestu - naší jedinečnou a neopakovatelnou - olivovou….

V olivové je ukrytá žlutá a to je náš strach, strach z toho co se stane, až se staneme sami sebou - bez všech berliček, až si přiznáme svou vlastní sílu i zranitelnost, dobře víme, že už nikdy to nebude jako dřív - ale rozhodnutí je na nás…

Můžeme zůstat na místě a pozorovat život z bezpečné vzdálenosti, ale nikdy nezažijeme to vzrušení …vzrušení z neznáma a radost ze života.

V olivové barvě je velmi mnoho radosti - je to jiná radost než korálová - je poznamenána ztrátou - ztrátou bolestnou….olivová barva je barvou boje - v boji jsou padlí a ranění…je nutné raněné ošetřit, padlé pohřbít a jít dál, žít dál…ani po válce se život nezastaví, je jen na nás co na spáleništi vznikne…i z těch nejtěžších situací může vyrůst něco krásného, květ naděje…

Olivovou ratolest přinesl Bůh po potopě světa, jako slib, že již nikdy neuvrhne Zemi do takové zkázy…
Poté se na nebi objevila duha…..

To je naděje olivové barvy….vydejme se tedy na cestu…na cestu za duhou…v nás…

Korálová...

15. května 2009 v 17:26 | Eva
...cesta pokračuje něžnou korálovou...

KORÁLOVÁ
· nejněžnější a nejzranitelnější energie lásky.
· Korálová barva - energie Nového Krista - energie lásky v nejupřímnějším slova smyslu. Mnohokrát ve svém životě jsme se s důvěrou otevřeli lásce a druhému člověku a mnohokrát jsme byli zrazeni, zraněni, podvedeni, naše křehká skořápka byla tímto narušena a důvěra a láska byla zraněna. Korálový člověk se proto zavřel do své ulity - skořápky, aby zachránil své zranitelné jádro. Přesto není šťasten, cítí se osamělý, sice v bezpečí, ale v bezpečí samoty.
· Nemůžeme se nadechnout, nemůžeme tvořit, - bez lásky není tvořivosti. Co s tím? Můžeme zůstat takto zranění ve své samotě, ale co dál?
· Máme možnost - je to velice těžké - stejně jako korálová barva najít lásku a důvěru pomaličku, nejprve sám k sobě, stát se sám sobě přítelem, sám sobě něžným partnerem, přijmout sebe sama se všemi svými slabostmi a "prohřešky" a pak se stane a může stát - zázrak lásky, přes lásku k sobě se můžeme rozhodnout otevřít a znovu začít důvěřovat a znovu začít milovat - a dovolit být milován.
· V tom je moudrost korálové - je to VĚDOMÉ rozhodnutí - MILOVAT. Není to růžová - láska bezpodmínečná a v podstatě bez poznání bolesti./jelikož je prvotní/
· Je to láska - korálová, nazývána také moudrá láska. Je to odpuštění všemu a všeho včetně sebe sama a opětovné nabytí důvěry a rozhodnutí se milovat.

Nevyřešená korálová energie - závislost - podobně jako o u oranžové, ale v intenzivnější formě - je tam více žluté, proto je tam také více strachu o sebe sama.

Korály - v přírodě jsou velice křehké bytosti - nemohou žít osamoceně, jsou velice náchylné, okamžité znečištění moře způsobuje úhyn korálů. Veliká vnímavost a citlivost až přecitlivělost pokud je korál nevyřešen.
Moudrá láska - přestože znám zradu - prožil jsem - rozhodl jsem se v lásce žít, protože bez lásky se žít nedá.




Tyrkysová...

27. dubna 2009 v 17:31 | Eva
pokračujeme v našem putování...vyplouváme na vlnách tyrkysu

mezi srdeční - zelenou a krční - modrou čakrou se pod pravou klíční kostí nachází naše "srdce v srdci" - tyrkysová. Je to naše "duchovní" srdce - tichoučké místo v nás, kde se, pokud budeme tiše naslouchat, můžeme setkat se svou nejvnitřnější pravdou.
A také - pokud je tyrkys náš "problém" se svou největší bolestí.
Tyrkys - to je vše co je nevyslovené - pocity, emoce, nevyplakané slzy, neprožitá přání... Tyrkysová barva je barvou tvořivosti a komunikace.

Tato komunikace je všeobjímající, všeoslovující - tyrkysový člověk má obrovskou potřebu oslovovat - ale více než jednotlivce celé "masy".
Je to barva moderní komunikace - internetu - příliš rychlá, těkavá - někdy však dochází při takovéto komunikace ke ztrátě intimity, komunikujeme-li tyrkysově vydáváme se světu všanc.

Když je naše důvěra se kterou se otevíráme světu a lidem zrazena - dochází k tzv. "zamrznutí". Jsme ochromeni - s důvěrou jsme se vydali sdílet s lidmi naše nejvnitřnější pocity a tato důvěra byla zrazena.
Je to velice podobné korálové barvě - také je to barva ke korálu komplementární /doplňková/. V korálu jde o lásku a cit, v tyrkysu jde o sdílení a potřebu komunikace. Přesto je to podobné - když tyto dvě barvy spojíme, máme komunikaci lásky - otevřenou, zranitelnou. V obou barvách je jedna třetina žluté - to je ten strach, ten "rozum", který nás neustále stahuje zpět a nedovoluje nám být opravdu otevření a pravdiví.

Někdy je pro tyrkysovou komunikaci velmi těžké vyjádřit se slovem, je to proto, že ne všechny pocity jsou slovy popsatelné - můžeme, chceme-li vyjadřovat se i jinými prostředky - malováním, hudbou, verši, metaforou...

Tato neverbální komunikace nám může pomoci uzdravit naše tyrkysové srdce - náš krystal pravdy a dovolí nám projevit se takoví, jací opravdu jsme bez všech masek a příkras - které používáme stejně jen proto, že máme strach /žlutý/ z toho jak nás naše okolí přijme - když budeme sami sebou.

Pak se můžeme ponořit do tyrkysového moře a dovolit naší tvořivosti, aby bez obav proudila v nás a skrze nás k celému světu...

Růžová

29. března 2009 v 19:21 | Eva
... duhové putování pokračuje další barvou spektra...růžovou...krásnou něžnou barvou LÁSKY...

Růžová je nejněžnější barvou spektra. Je to červená prosvětlená bílým světlem,ale nemá název světle červená, je to růžová , už to vypovídá o jedinečných kvalitách této barvy.

Je velmi zranitelná napohled, křehká, přisuzujeme tuto barvu kojencům a to ještě ženského pohlaví. Přesto i v této barvě, ostatně jako v každé, je ukryt paradox, který nám pomůže tuto barvu a zároveň i kvalitu poznat v celé šíři, abychom našli v ní i v sobě celistvý pohled.

Růžová uvnitř své nejněžnější krásy totiž skrývá neobyčejnou pevnost a sílu, která však není fyzického rázu, jedná o hloubku lásky - bezpodmínečné lásky, o které se sice mluví, ale ne každý je schopen takto procítit kvalitu růžové. Bezpodmínečná láska - je opravdu láska bez PODMÍNEK. Znamená milovat pro lásku samu, nepřivlastňovat si objekt své lásky ani fyzicky ani emocionálně. Mateřská /rodičovská/ láska je takovýmto druhem lásky,ale....i svým dětem často klademe podmínky, tak a tak se chovej, a za tím nevyslovené a pak tě budu mít rád-a. Často svazujeme děti pupečními šňůrami z vděčnosti, kterou očekáváme, že by k nám měli cítit. Tato láska nemá růžovou kvalitu...

Je těžké a bolestivé naučit se milovat bez očekávání, ale dokážeme-li se o kousek posunout k tomuto pohledu na lásku ke komukoli a čemukoli, pak možná, pocítíme lehké chvění v oblasti srdeční čakry, kde v zeleném středu leží růžový drahokam.






Magenta ( purpurová)

26. března 2009 v 10:10 | Eva

Cesta duhou začíná barvou červenou, / i moje první semináře takto začínaly.../, čím více pronikám do tajuplného světa barev zjišťuji, že začátek ani konec nemá...i proto jsem zvolila pojmenování duhové mosty - spojují zdánlivě nespojitelné v nás i mezi námi - mosty z barev, mosty z lásky...proto začnu z jiného konce /nebo začátku/...nechám to na vás..magentou /purpurovou/ ...
Je to "jen mé" pojetí barev, jak je vnímám ...je na každém, aby si svou "duhovou cestu" našel...mohu jen inspirovat..
Především však toužím sdílet...lásku k barvám...lásku k životu...lásku k lidem...


Purpurová - barva barev….poslední a nekonečná barva spektra - obsahuje v sobě všechny barevné paprsky a tím i vše co na zemi můžeme zažít, prožít…je zároveň i spojením s modrou - barvou ducha, nebe a nebeské lásky…Přesto je purpurová barva především o životě pozemském, je o schopnosti milovat všechno, všechny a velmi, velmi tiše.
Purpurová barva nehalasí, nedává o sobě vědět, ve své tmavé formě působí velmi nenápadně, skoro až dočerna, ale když jí necháme prosvítit plamenem - objevíme nádheru, nad kterou se nám tají dech…
Purpurová barva je barvou péče, starostlivosti, objevování nádhery každodennosti. S purpurovou barvou se pojí spiritualita, ale opět, tak jako ve všem co purpura obsahuje i tato spiritualita je velmi tichá, ale o to hlubší - je spiritualitou "všedního dne". Nepotřebuje ke své víře ani chrámy, oltáře a relikvie - je zbožností, který oslavuje krásu slunečních paprsků, rozkvetlé louky, ševelícího vánku…,tedy všeho co nelze koupit, přesto má nevyčíslitelnou hodnotu.
Začneme -li se na život dívat purpurově, budeme zažívat tiché, ale hluboké štěstí. Nemusíme být zrovna na vrcholu kariéry, nemusíme být bohatí, nepotřebujeme k životu stále nové věci a nové zážitky, přesto můžeme pociťovat nesmírné bohatství - toto bohatství se skrývá uvnitř nás, je to vnitřní krása - vnitřní láska…vášeň k životu.
V purpurové barvě je skryt život ve své nejpřirozenější a nejjednodušší podobě,…je v ní skryta i smrt a umírání - i to je součást života.
Purpurová nic neodmítá, ví, že vše má svůj důvod, vše je tu proto, aby nás něco naučilo. Prožít život s purpurovou barvou neznamená, že se procházíme růžovým sadem…ale žijeme velmi plný život, uvědomujeme si posvátnost každé chvíle, jedinečnost každé bytosti, kterou nám život přivede do cesty.
Purpurová barva je nejléčivější barvou - ve své tmavé podobě je součástí všech lahviček, kterým se říká "záchranné"…má v sobě silné tišící a antiseptické účinky…umožňuje nám žít, ale učí nás i zemřít.
Purpurová barva je začátkem i koncem…je kruhem který nikdy nekončí, je spirálou po které kráčíme směrem vzhůru, aniž bychom zapomínali odkud jsme vzešli….Je setkáním s Bohem a tím i setkáním se svou nejvnitřnější podstatou…s nekonečným potenciálem, který čeká na to, až světlo lásky ukáže naší pravou podstatu, a my budeme schopni tuto lásku nabídnout světu a zemi…Zemi, která trpělivě čeká na naše pochopení a která je připravená stát se pro nás Rájem…budeme-li chtít…