Středa 27. ledna

27. ledna 2010 v 8:14 | Eva |  Poselství dne...

"Žádná práce není pod mou ani nad mou úroveň. Jestliže je třeba něco udělat, udělám to"

...při psaní této věty, se mi vybavilo mé několikaleté působení v domovech důchodců. Práce ošetřovatelky starých lidí, je jedna z nejnáročnějších prací - fyzicky i psychicky. Péče se podobá starosti o malé děti - krmení, přebalování, hygiena...atd - s tím rozdílem, že malé dítě je malé, lehké, voňavé ....Staří lidé jsou praví opak...Navíc, když pečujete o malé dítě - víte, že se vyvíjí...někam... roste, učí se....u stařečků cítíte, že to jde všechno do pryč...ztrácejí sílu, paměť, schopnosti....Proto je to tak náročné na psychiku - denodenně se smiřovat s tím, že krok za krokem opouštějí tento svět....
Když jsem pracovala jako ošetřovatelka, občas jsem slýchala od svých kamarádek - " to bych nemohla, na to musíš být pěkně otrlá, mě by jich bylo líto"...Zpočátku mě tato věta vždy zaskočila, připadala jsem si jako pěkný vyvrhel, že dokážu dělat takovouto práci...
Hodně jsem o tom přemýšlela a postupně jsem nacházela odpovědi../ je pravda, že pak už mnohem méně přicházely takovéto otázky/...
...Bylo mi jich líto?...Já nevím, slovo lítost nemám moc ráda, připadá mi takové pasivní....je mi to líto a to je asi tak všechno - možná bych toto slovo nahradila slovem soucit - ano měla jsem soucit...a proto jsem byla ráda, že mohu s nimi být...
Jako ošetřovatelka jsem s těmi lidmi měla velmi blízký vztah, /není divu, byla jsem jim nejblíže - při každodennosti, při těch nejintimnějších úkonech/...Cítila jsem, že je nemohu zachránit, zajistit jejich nesmrtelnost, nemohu zabránit nemocem a bolestem...ale mohu s nimi být...mohu podle svých schopností a možností udělat to, abych zlepšila kvalitu jejich života...
Ono i když to tak na první pohled nevypadá, mají něco společného staří lidé a malé děti...a v tom bylo pro mě to tajemství, proč jsem tu práci měla tolik ráda a těšila mě...jsou křehcí a zranitelní...
U stařečků to není vidět na první pohled...je potřeba se podívat pod povrch, dovnitř do srdce...dotknout se duše...
Jsem ráda a vážím si toho, že jsem alespoň určitý čas mohla být přítomna...děkuji...

s láskou Eva
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama