Září 2009

Moudrost ženy

17. září 2009 v 16:25 | Eva |  Bohyně a já - cesta v kruhu
Ženská moudrost
Dnešní lidstvo je vytrženo z kořenů, říká Bernadette. Tyto kořeny sahají hluboko do posvátného Vesmíru, říše Ducha, tam, kde jsou ženská a mužská energie dokonale vyváženy a kde vládne spojení a jednota mezi všemi vnímajícími bytostmi. V současném světě je ta nejplodnější, nejláskyplnější a nejtvořivější ze všech sil, síla Ženy, vážně utlačována. Nedojde-li k jejímu vyléčení, nerovnováha energií zničí lidstvo, ne-li celou planetu. Abychom přežili, potřebujeme ji v její celistvosti. Nosíme ji v sobě všichni, ať muži či ženy.
Protože dnešnímu světu vládne mužská energie a moc není vyvažována bezpodmínečnou láskou, ovládá jej agresivita, chamtivost a strach. Ženy, děti i příroda jsou využívány a důsledkem je zkáza a spoušť. Ženy přišly dokonce o svou vládu nad početím, jež bylo po tisíciletí v jejich bezpečném a milujícím náručí. Odpradávna ovlivňovaly svá těla, cykly početí, těhotenství a porodu samy ženy. Nyní mají vše v rukou mocní. To není cesta Božské Ženy.
Ženy nesou prastarou moudrost Ženství v každé buňce svého těla, říkají Babičky. Moudrost Ženy je spojená s vesmírem, neboť její tělo je ovlivňováno mocnými cykly měsíce a hvězd. Její vrozená moudrost provázející ji porodem, životem a smrtí je mocnější než mužská a nikdy by neměla být ovládána náboženskými či právními předpisy.
Pamatujte, říkají Babičky, že my ženy jsme byly bohatě obdařeny jsme vševědoucími stvořitelkami a umělkyněmi života a nosíme v sobě zárodky dětí Země. Musíme být silné a kráčet v rytmu své vlastní moudrosti a síly pod ochranou čtyř směrů a čtyř živlů. Ve světě, který se nyní nachází na pokraji zkázy, musí ženy probudit tuto ohromnou sílu, kterou oplývají, a přivést Zemi zpět do míru a harmonie. Když ženy a muži znovu uvedou do pohybu tuto mimořádnou transformující ženskou energii bezpodmínečné lásky, kterou nosí uvnitř sebe, dojde k mocnému vyléčení a k veliké změně.
Záleží na našem duchovním či náboženském vyznání, v jaké podobě Božskou Ženu spatříme. Může se zjevit v podobě Šakti s prudkým temperamentem, který roznítí oheň života. Může k nám přijít jako Panna Guadalupská anebo jako požehnaná Panna Maria, jejichž něžná srdce mají nekonečnou schopnost snášet zármutek a utrpení, zatímco utěšují ty nejprostší a často opomíjené bratry a sestry. Také k nám přichází jako zářivá světelná bytost Tára, Matka vítězů, jejíž nekonečná moudrost zaplní nekonečný prostor. Anebo Kuan-jin, bódhisattva nekonečného soucitu. Možná promluví jako Černá Madona, zhmotnění všeho posvátného na Zemi, nebo Dítě Bílé bizoní ženy, která národu Lakotů přinesla jeho posvátnou dýmku a ztělesňuje živou modlitbu a spojení posvátných hlubin s posvátnými výšinami. Může vstoupit do našich těl skrze splynutí s Bylinami, zatímco nás léčí, vyživuje a transformuje. Její zjevení nejsou omezena národností, místem, vírou ani časem. Potkáváme Ji v meditaci, modlitbě a vizích, objevuje se po našem boku ve své vlastní podobě či v podobě našich matek, otců, milovaných dětí i nás samých.
Babička Bernadette se s ženskou spiritualitou setkává a propojuje se s ní mezi stromy v lese. V lese vím, jak splynout v jednotě s krajinou naplněnou tisíci mysterii, říká. Les mi dovoluje odhalovat tajemství neviditelného, jehož jsme nositeli. Toto vnitřní tajemství se brzy stane pro lidstvo cenným kompasem.
Babička Bernadette říká, že Božská Žena, promlouvající k nám skrze přírodu, nás učí přijímat s láskou to, co je jiné, a ctít a oslavovat svou rozdílnost. Ve srovnání s velikostí naší Matky Země vidíme křehkost, nepatrnost a pomíjivost lidské existence a nesmyslnost hromadění. Nechť je chápána do hloubky mocná síla míru a sjednocení. Naučme se znovu respektovat svět kolem sebe.
Tenzin Palmo vysvětluje, že ženská energie na sebe bere vždy tu podobu, která pomůže lidem setkat se s ní. Žádná z bohyň se nenachází ve svém vlastním uzavřeném vesmíru, říká. Všechny jsou archetypálními bytostmi, představitelkami univerzální ženské energie. Přístup k nim nehledejme vně, ale uvnitř sebe. Ve skutečnosti neexistuje rozdíl mezi tím, co je uvnitř, a tím, co je venku.
Tenzin poukazuje na to, že k tomu, abychom mohli ženskou energii přijmout, mnohdy pomáhá, když ji pozorujeme vně. Tibetská náboženská tradice učí, že člověk se díky iniciaci sám stává božskou bytostí. Důležité je pochopit, že to, k čemu se úpěnlivě modlíme, se nenachází kdesi venku.
To, co se tolik snažíme objevit, je naše opravdová povaha, říká Tenzin. V tibetské buddhistické tradici občas vidíte sami sebe jako Táru a naopak Táru spatřujete v jiných bytostech. Přestože si myslíte, že to jste vy, Marie Smith, kdo se vydává za Táru, ve skutečnosti je to Tára, kdo předstírá, že je vámi.
Jedna z žen, které se účastnily newyorského setkání, vyprávěla, jak v sobě objevila tvář, již měla před svým narozením, tvář své vlastní božské ženy. Jedné noci, v hotelovém pokoji v Chicagu, byla znásilněna a téměř ubita k smrti. Když se pak uviděla v zrcadle, nemohla se poznat. Hleděla na sebe skrze štěrbinky, které měla na místě očí a hledala sama sebe. Po několika dlouhých okamžicích se konečně dokázala povznést nad neštěstí, bolest a trauma, které prožila, vstoupila do sebe a tam objevila radost.
V té chvíli se zrodila Šakti, říká. Cítila jsem, jak se vzňal plamen a prošel směrem nahoru celým mým tělem.
Když uslyšela, jak na dveře buší policisté, zvolala: Neuvěřitelné! To jsem skutečně já! Policisté ji pak našli ve stavu naprosté blaženosti. Tato žena nyní věří, že její cestou je setrvávat v této podstatě a žít z ní. Na základě své zkušenosti dnes spatřuje v sobě i v ostatních ženách bytosti, které přežily genocidu trvající pět tisíc let, jež spočívala v odcizení se nejniternějšímu zdroji své vlastní moudrosti.
Babičky říkají, že by ženy neměly být nuceny podstupovat takovéto mezní zkoušky proto, aby v sobě znovu objevily svou prapůvodní esenci a naučily se využívat mimořádné dary, kterých se jim dostalo. Většina domorodých kultur vytvořila v dávných dobách iniciační obřady, oslavující proměnu dívky v ženu. Byly to rituály, které měly navždy spojit dívku s její ženskou duší a otevřít jí cestu k intuici a její vzácné vnitřní moudrosti. Díky hlubokému spojení s přírodou a vesmírnými cykly považovaly domorodé národy první menstruaci, zvěstující tuto proměnu, za událost hlubokého významu, která byla hodna oslav. Rituál také sloužil k zachování kmene, neboť se při něm starší ženy dělily o svou moudrost, jak být dospělou ženou, matkou a partnerkou. Dívky se učily hrdosti na svou ženskou roli a důvěře ve své osobité schopnosti, jež budou sloužit celému společenství. Nechť nám nepochopitelné krajnosti, do nichž některé kultury tyto iniciační rituály přivedly, nejsou překážkou v zamyšlení nad tím, co učinit, aby se toto významné období hluboce zapsalo do života mladé ženy.
Bernadette vypráví, že každá gabonská dívka musí ihned po dovršení dvanácti let věku projít zasvěcením. To trvá čtrnáct až jednadvacet dní a za tuto dobu se dívka učí rituálům a moudrosti od starších žen, aby byla připravena na život dospělé ženy. Učí se rozumět a naslouchat původní tajemné řeči přírody, řeči stromů, řek, ptáků a zvířat.
V naší kultuře se věří, že jemná moc a síla, která udržuje naši víru a naše hodnoty, je síla Ženy, vysvětluje Bernadette. Proto v našem státě není žádné rozhodnutí učiněno bez porady se Staršími ženami, jejichž moudrost je považována za nenahraditelnou.
V mnoha kulturách světa zůstávala v čase svého měsíčního období žena o samotě. Nikoli proto, že by byla považována za nemocnou, ale naopak proto, že v této době byla nejsilnější. Její hluboké propojení s vesmírem a Zemí jí umožňovalo přístup k intuici, ke svému vnitřnímu hlasu, k hlasu Duše. To, co se postupem času stalo prokletím, je pro ženu ve skutečnosti největším požehnáním. Pokud žena neporozumí tomu, jak důležité je, aby se v období menstruace věnovala sama sobě a spojení se svou podstatou, svou Bohyní, bude pravděpo dob ně prožívat nepříjemné stavy fyzické nepohody. Rovněž lidé, kteří neznají podstatu energie menstruující ženy, mohou nevědomě na její přítomnost reagovat negativně, namísto toho, aby jí poskytli podporu.
Pro život v kmeni bylo charakteristické, že všechny ženy menstruovaly ve stejnou dobu. Tento čas byl považován za posvátný a ženy jej trávily společně, odloučeny od ostatních členů komunity. Takováto jednota té největší síly byla požehnáním nejen pro ženy samé a jejich rodiny, ale pro celé společenství.
V průběhu mnoha tisíciletí ztrácely ženy postupně svou sílu, což podle Babiček znamenalo nesmírnou tragédii pro celé lidstvo. Přišly o přístup ke své ženské energii, jež je tak potřebná pro vyléčení naší planety. K důsledkům této zkázy patří i to, že odevzdaly moc nad svými těly do rukou moderních technologií, například při porodu. Zapomněly na prastarou moudrost, podle níž je ženské tělo posvátným chrámem. Gloria Steinem ve své úvodní promluvě hovořila o tom, že v dávných dobách se interiéry chrámů svými tvary podobaly vnitřku ženského těla, což zrcadlilo posvátné vědění, že Bůh posílá nový život do tohoto světa skrze tělo Ženy.
Tenzin Palmo říká, že nejčastější formou, již na sebe ženská energie bere, je podoba matky. Mužská božstva jsou archetypem Otce. On je ten, kdo vykonává trest, ten, jehož se snažíme potěšit. Naproti tomu Matka je ta, která je vždy nablízku, připravena ohnout se k zemi, aby zvedla své děti, bez ohledu na jejich nezbednost, nedůvěřivost či nezúčastněnost.
Luisah Teish došla při svých cestách k poznání, že uvnitř téměř každé kultury je přítomna touha uctívat podobu Matky jako Božské Ženy. Příkladem nechť je Marie, Isis nebo Ošun. Luisah se také otevřela síle Velké Matky, kterou spatřovala již jako dítě ve výjimečných ženách svého života.
Je paradoxní, že západní kultura chápe odkaz Ženy Evy jako prokletí a málokdy připouští jeho skutečnou hodnotu, lituje Luisah.
Babičky se shodují na tom, že nyní nastal čas, abychom pro dobro svých dětí a budoucích generací vytvořily národy silných žen.
Nesmíme ani na okamžik zapochybovat o své síle, říká Agnes. Musíme podpořit a povzbudit jedna druhou i ostatní ženy, které potkáme na své cestě.
Příslušníci kmene Lakotů, z nějž pocházejí Babičky Rita a Beatrice Long Visitor Holy Dance, tvrdí, že samo Dítě Bílé bizoní ženy ostatním ženám vštěpovalo, že to práce jejich rukou a plody jejich těl udržují národ při životě. Jste součástí Matky Země, říkala jim. Vaše práce je stejně důležitá jako práce válečníků.
Cering vysvětluje, že v dobách, kdy byl ještě Tibet nezávislou zemí, byly ženy velmi mocné. Byly nositelkami duchovního vědění stejně jako muži, říká. Svou službu ale také vykonávaly jako válečnice.
Cering věří, že ženy jsou přirozeně mocné, neboť svou sílu dokáží projevovat jak uvnitř, tak vně. Jsou schopny všeho, pro co se rozhodnou. Neměly by se tedy nikdy nechat zastrašit a měly by se plně oddat duchovní cestě a modlitbě.
Nechť se staneme válečnicemi vyzbrojenými silou lásky, žádají Babičky. Jejich cílem je sjednotit srdce celého světa. Vždyť všichni lidé společně sdílejí totéž slunce, tentýž měsíc, tutéž planetu a hvězdy. Když se k sobě navzájem přiblížíme jako jeden národ a dovolíme Božské Ženě, aby nás spojila a zbavila strachu, změní se i naše krev.
Nesme v sobě jako bojovnice duši půdy, duše svých předků i těch, kdož se zdráhají vstoupit do svých srdcí, jež jsou Světlem. Vdechněme světlo Duše. Žijme společně s Božskou Ženou. Vždyť ona, Duše, je tím, kým jsme. Mezi nádechem a výdechem cítíme Boha v samotné hloubce své bytosti, a tak se spojujeme s kouzelným světem kolem sebe.
Vše začíná dechem, říká Babička Julieta. Ženskou moudrost v sobě nosíme všechny, ale každá z nás ji ztělesňujeme svým osobitým, jedinečným a nádherným způsobem.
Její Svatost Saj Má souhlasí. To první, co člověk po vstupu do svého těla učiní, je nádech života, vysvětluje. Osvícení je prostorem mezi nádechem a výdechem, v němž se stáváme vědomými. Vstupte tam, kde nemáte nic na práci. V tomto vědomí se uvolněte. Tento stav vás přivádí do vašeho vnitřního království. Toto ticho vám zpřístupňuje vaši hlubokou vnitřní moudrost, kterou nelze najít v knihách. Zaměříte-li svou pozornost do svého hlubokého středu, umožníte své vnitřní síle, aby se rozvinula. Je to ta síla, kterou nosíte ve své hlubině, je to poznání vašeho poslání na této planetě. Pak se nechte svým vědomým dechem přenést zpět do vnějšího světa, do nějž nyní vstupujete s větší pozorností.
Pro vstup do své vlastní pravdy, síly či božské Šakti potřebujeme podle Její Svatosti Saj Má energii lásky. Neexistuje nic než láska a strach. S těmito dvěma energiemi si musíme poradit, vysvětluje. Životem ve strachu uvězňujeme svou sílu. Zato láska je svobodou.
Všechny Babičky se shodují na tom, že nutným krokem k uzdravení světa ja uzdravení sebe sama. Než začneme bojovat za mír na planetě, musíme dosáhnout naprostého klidu mysli. Dokud neobjevíme a nepochopíme nevyřešené konflikty uvnitř sebe sama, nedokážeme rozpoznat škody, které nevědomky způsobujeme světu kolem sebe a nezískáme přístup ke své vnitřní moudrosti.
Vážit si života znamená vážit si sebe sama. Je to něco, čemu se musí naučit zejména ženy, říká Gloria Steinem, a vážit si sebe sama znamená také vážit si světa kolem sebe. Tomu by se měli zase učit hlavně muži. Nervová propojení a buňky v našem těle údajně odpovídají počtu nebeských těles ve vesmíru. Proto je pro světový mír tolik důležité, aby byla v rovnováze naše těla. Jak uvnitř, tak vně, jak nahoře, tak dole, říká metafyzika.
Ženy se podle Clary Shinobu Iury z Amazonie musí naučit pracovat s posvátnou moudrostí, jež je přítomná na planetě Zemi. Nejprve je však zapotřebí, aby znovu obnovily důvěru a lásku samy k sobě a nedovolily negativitě, aby se zmocnila jejich životů. Doba, v níž žijeme, je neskutečná. Zabíjení považujeme téměř za přirozené a černé duše jsou připraveny vstoupit na negativně nabitá místa, aby vyhnaly světlo.
Clara se kdysi za své ženské schopnosti styděla. Skrze své vlastní utrpení došla k poznání, že každý člověk na této zemi má svůj vnitřní dar a poslání, ačkoli si jej nemusí být vědom. Můžeme vykonat mnohé, zejména pokud otevřeme svá srdce, říká.
Jako příslušníci západní kultury děláme všechno možné proto, abychom se vyhnuli sami sobě. Natolik se zaměstnáváme, že naše životy ovládají náš vnitřní svět. Naše touhy nemají konce. Udržujeme sami sebe ve stavu neustálé nespokojenosti, a když získáme to, po čem toužíme, začneme toužit po něčem jiném. Podstatou touhy však je, že není nikdy uspokojena.
Honba za věcmi přerůstá v celosvětový problém, jenž můžeme sledovat na příkladu Spojených států, které spotřebovávají ohromnou část přírodních zdrojů Země jenom proto, aby živily své vlastní touhy. Její Svatost Saj Má věří, že touha je čímsi neutuchajícím a zejména v Americe neukojitelným. Američané neznají hloubku. Nemají skutečné kořeny ani historii. To je pochopitelné, neboť jsou, s výjimkou domorodých obyvatel, velmi mladým národem, říká. Přesto věří, že navzdory svým problémům to budou právě Spojené státy, které přivedou svět nazpátek k míru. Ten však nevzejde z jejich současné touhy ovládnout svět.
Jednoho dne se dostaneme do situace, kdy budeme tak nespokojení, že se všechno kolem nás začne rozpadat, a nám lidským bytostem a národům nezbude než začít zdroj skutečného štěstí hledat uvnitř sebe sama. Tehdy pochopíme, že bez spojení se svou vlastní božskou podstatou a Duší světa, která nás provází v každé chvíli našeho života, nevyplní naši prázdnotu žádný vztah, žádná práce ani žádý majetek.
Hluboko v našich srdcích se skrývá pramen míru a uzdravení, prozrazují Babičky. Odevzdejme se Duši. Setrvávejme v tichu a nechme se vést svými předky, ať živými či zemřelými, poznanými či nepoznanými.
Náš střed je místem, uvnitř nějž dokážeme přijímat požehnání shůry i z hlubin a také ze všech světových stran. Je to místo, v němž se chceme nacházet v každém okamžiku svého života, říká Luisah Teish.
Život je tak nádherně barevný, posvátný a mocný, dodává Její Svatost Saj Má. Ani chvilku již nesmíme promarnit tím, že budeme prodlévat mimo přítomný okamžik.
Bernadette zase nabízí jiný způsob pohledu na cokoli, co nás trápí: Uvědomte si, že všichni kráčíme životem s vycházkovou holí. Všichni máme bolavé srdce, všichni pro cosi trpíme, ač každý pro něco jiného. Vycházková hůl je pro mne symbolem toho, že skrze své utrpení dojdeme k soucitu a porozumění.
Gloria Steinem objasňuje souvislost mezi prožitými životy a životem současným: Neskonale hluboké rány pocházející z kolektivní minulosti či z našeho vlastního dětství mohou být dnes natolik živé, že i na ten nejjemnější dotek reagujeme, jako by byl tím nejprudším a nejsilnějším úderem.
Babičky kladou ženám na srdce, aby se nebály svých zranění a vstoupily do míst, kde cítí bolest a křivdu či nedostatek podpory. Takto zní rada Její Svatosti Saj Má: Položme si své ruce na podbřišek, tam, kde uchováváme všechny své tíživé emoce, které nám nedovolí posunout se v životě dál. Nadechněme se do břicha a do svých rukou vydechněme všechnu nedůvěru, všechny pochyby, všechen smutek. Prociťme sílu. Naplňme své ruce světlem a odevzdejme všechno toto utrpení Velké Matce v našem srdci. Dopřejme svému nejvyššímu Já uzdravení.
Také velmi potřebujeme odpuštění. Abychom byly schopni skutečně milovat, říká Její Svatost Saj Má, musíme opustit svou minulost a říci: ,Začínám znovu. Nechť se tady a teď stanu novým člověkem. Většina lidí prožívá život bez toho, aby byla upřímná sama k sobě. Jen málo lidí na světě je skutečně šťastných.
Požehnána buď naše cesta, modlí se Rita z Aljašky. V budoucnosti leží nový směr. Buď požehnán, příslibe nového života.
Babička Rita Pitka Blumenstein je rovněž přesvědčena, že jedině pokud se dokážeme vzdát své minulosti a veškerého posuzování, budeme schopni přijímat život a všechny jeho dary. Vystoupíme-li ze své minulosti a z pout, které nás v ní vězní, budeme plně otevřeni univerzálnímu Světlu. Naučíme se vymezit sebe sama, namísto toho, abychom se nechali formovat druhými lidmi či minulými událostmi. Pak dokážeme za sebou zavřít dveře a vykročíme směrem k novému způsobu života. Budeme svobodní a staneme se těmi, kým skutečně jsme.
Nejsme ani svou minulostí, ani svou přítomností, vysvětluje Rita Pitka Blumenstein. Jsme těmi, jimiž se stáváme. Svůj život si podle ní tvoříme na základě minulosti a přítomnosti, z níž můžeme podle potřeby kdykoli čerpat. Bylo by dobré uvědomit si, že jsme zde proto, abychom využili vědění a požehnání svého života.
Podaří-li se nám dotknout se své vnitřní moudrosti a prosvítit kdysi temná místa uvnitř sebe, měli bychom své vnitřní já promítnout do každodenního života, říká Tenzin Palmo. Je třeba, abychom vědomě rozvíjeli dobré vlastnosti a odstranili ty špatné. Všechny součásti našeho života, tedy vztahy, rodina, práce a společenský život, jsou naší duchovní praxí.
Civilizace je podle Stařenek závislá na ženské moudrosti. Zranění Božské Ženy připravilo lidstvo o takové hodnoty, jakými jsou odvaha, laskavost, vzájemná úcta, bezpodmínečná láska a věrnost lidskému společenství. Tyto hodnoty jsou prazákladem milující rodiny i široké společnosti. Bez harmonie ženské moudrosti, která učí o soucitu a osvíceném vědomí, naruší zákeřné síly zla naši vyšší podstatu, budou živit naše strachy a oslabí poctivost, která činí lidské bytosti lidmi. Zapomeneme na to, že jako členové pozemské rodiny jsme všichni propojeni, a co se stane jednomu z nás, postihne nás všechny.
Ženám je dáno vidět svět jinak než mužům, říká Wilma Mankiller. Muži jej vidí spíše rozdělený, zatímco ženy spatřují více vzájemných propojení.
Podle proroctví to budou ženy, kdo svou moudrostí zachrání svět. Babičky cítí, že je nutné, aby probudily novou vlnu síly, začaly budovat společenství, která posílí jejich individuální hlasy a pomohou jim znovu objevit a sdílet svou moudrost. Jen tak dojde k uzdravení planety a lidstva, jež se naučí čerpat energii Matky Země pulzující pod jejím povrchem. Tato oživující energie prostupuje mocnou všudypřítomnou spiritualitu, založenou na zbožné úctě k Matce Zemi a společném vědomí posvátnosti a vzájemného propojení veškerého života. Spojená tvořivá síla všech žen je nepřekonatelnou silou ve službách dobra.
Věřím, že shromáždění rady Babiček bude inspirovat další ženy po celém světě k tomu, aby se začaly setkávat, propojovat a aby se navzájem podporovaly ve svém duchovním růstu. Je třeba, aby se jejich hlas zvedl proti útisku a stal se znovu hlasem naší Matky Země a jejích dětí. Ženy dovedou naslouchat volání o pomoc. Starší ženy nechť učí ty mladé, jak pečovat o svá těla a jak se pohybovat životem, pro lepší budoucnost. Při této práci je pomoc z duchovního světa vždy nablízku.
Zkušenost Glorie Steinem říká, že bez podpory skupiny není možné ničeho dosáhnout. Jsme společenské bytosti, lidé, zrcadlící se v lidech kolem sebe, vysvětluje. Neexistuje nic kouzelnějšího než sedět ve skupině žen, sdílet své zkušenosti a slyšet hovořit ostatní ženy, které si donedávna myslely, že jsou na všechno samy. Gloria také cítí, že pokud si ve skupině uvědomíme, že zažíváme s ostatními po dob né zkušenosti, jedná se pravděpo dob ně o společenský jev, který dokážeme společnými silami změnit, bude-li to zapotřebí.
Jednoho dne, asi před pěti lety, rozmlouvala Alice Walker se svou přítelkyní a obě se shodly na tom, že se cítí, jako by ztrácely půdu pod nohama. V té chvíli se rozhodly uspořádat setkání žen a spojily se s těmi, o nichž věděly, že budou souhlasit.
Od té doby se setkáváme vždy v den slunovratu, vysvětluje Alice. Máme nepsané pravidlo, že nikdy dopředu nepřipravujeme program. Chcete-li samy skutečně hluboce procítit, jak kouzelné je být ženou, choďte do ženského kruhu, který se pravidelně setkává, bez předem určeného plánu. Jen tak ženy dokáží projevit svou autenticitu, vstoupí do ,energie matky a stihnou vše, co potřebují.
Alice cítí, že schopnost vykonávat věci bez mužské lineární představy o řádu je cestou ženy, která byla po věky potlačována. Podle ní není třeba si věci pamatovat, ale stačí žít s otevřeným srdcem. Když muž pozoruje ženu při jejích činnostech, nechápe ji, říká.
Ženy do Aliciny skupiny přinášejí jídlo, básně, dělí se o svou moudrost. Přicházejí s nadějí i se strachem. Jednoho dne jedna z nich vyslovila obavu z osamělé smrti. Alice nejprve zareagovala výrokem, že všichni nakonec zemřeme sami, ale po chvíli přemýšlení usoudila, že její odpověď byla velmi směšná. Slíbila jsem té ženě, že budu-li na této planetě v době, kdy bude umírat, budu zde pro ni, říká Alice, přišla jsem na to, že takováto zpráva a podpora ostatních žen v kruhu ji může skutečně posílit a pomoci jí stát se sebejistější. Přestala se bát smrti, a mně se tím slibem otevřel zcela nový a nádherný prostor.
Ženy, které se setkávají v kruzích, mohou společně probudit moudrost srdce. Naučí-li se současně sledovat vedení svých předků, rozpoznají své životní poslání. Jako rodičky nemají podle Stařenek na výběr. Musí se spojit a ve jménu lidstva, Matky Země a příštích sedmi generací zesílit svůj hlas.
Nyní nastal čas, aby ženy světa uchopily svou vnitřní moudrost. Jen tak, s pomocí své hluboce milující a vyživující síly Bohyně Ženy, mohou navrátit Zemi do jejího domova, do zahrady Edenu.

z knihy...Pro příštích sedm generací - Carol Schaefer


Mist of Avalon - Mlha Avalonu

12. září 2009 v 15:45 | Eva |  Bohyně a já - cesta v kruhu

Hodně na mě posledních pár dní dýchá Avalon...Mlhy avalonu...
Protože se v barvách pohybuju hodně dlouho a jsem s nimi propojená a spojená, napojená a bůh -ví co ještě, stává se mi posledních pár let, že cítím, když se blíží zrození nové lahvičky...o některých se mi zdá, jiné jen tuším..
Před dvěma roky na podzim jsem silně cítila a ptala se Vicky / tam, kde nyní ona dlí/...kdy přijde další energie na naší cestě...
Před vánoci jsem dostala mailem tu úžasnou zprávu - nová lahvička Aura-somy je na světě...plna očekávání jsem rozklikla přílohu a dívala se na nádhernou kombinaci - fialovo šeříkovou zamlženou, nádhernou a něžnou energii lásky...Přestože se tato lahvička oficiálně jmenuje Archanděl Ratziel - první co mě blesklo hlavou - Avalon je zpět...Mlhy Avalonu se rozplývají...až se mi dojetím sevřelo srdce...TAK JSEM SE DOČKALA...
Vybavila se mi scéna - loďka plující k ostrovu a nyní zvednuté ruce k nebesům a mlhy se rozestupují...
Cítím přesně co to znamená - nová energie - vše co jsem za všechny časy nasbírala, prožila a procítila - soustředit do jediného okamžiku TADY a TEĎ a MLHY SE ROZPLYNOU....JE ČAS...NA LÁSKU, NA ŽIVOT, NA KRÁSU....
Pro doplnění svých vjemů a pocitů o které jsem se s vámi chtěla podělit, přidávám i úvodní myšlenky Mikea Bootha - pokračovatele odkazu Vicky Wall - té jež nám přinesla na svět "staré víno v nových měších" starodávnou léčbu barvami...
S Láskou Eva

Ratziel je mistr alchymista. Vnitřní alchymií dokáže transformovat vzorce našeho chování na čisté zlato. Barvy této lahvičky jsou mléčná nebo mlhavá světle olivová na mlhavé šeříkové (fialové). Jedná se vlastně o uvědomování si hořkostí minulosti a o jejich proměnu ve sladkost ducha. Zamlženost v horní části, která lehce překrývá olivovou barvu, je už součástí alchymistického procesu. Má nádhernou vůni a myslím, že se jedná o nejvoňavější lahvičku celého systému Aura-Soma. Oživuje, a zároveň uvolňuje.
Tato transmutace zahořklosti (minulé prožitky, které proměňujeme ve sladkost ducha) překonává vzorce chování a uvolňuje mříže návyků, abychom se dokázali přiblížit moudrosti, která leží v našem nitru. Rodí se zde něco nového, co navazuje na nově vztyčený kámen na Shire Farm a souvisí i se shromážděním terapeutů z celého světa, které nyní v Dev Auře probíhá. Máme zde tedy tři znamení, že se rodí něco nového. Jakým způsobem tento archanděl, který nám pomáhá vynášet na povrch naše dary a překonávat výzvy, posiluje světelnou síť spojující všechny lidi a planetární energetickou mřížku?
Ratziel je také archandělem osobní síly, který nám pomáhá v situacích, kdy máme tendenci se stáhnout namísto toho, abychom rázně vystoupili do popředí. Ratziel nám pomáhá udělat tu správnou věc, vyjádřit, co je nutné, uchopit svou roli podílu na řešení a nepřispívat nevědomě k posilování problému. Chceme-li se zabývat karmickými semínky minulosti, je třeba tato semínka překonat nebo přeměnit na něco pozitivnějšího, co poté dokážeme vnášet do všeho, co děláme. Znamená to být plně přítomný zázraku přítomnosti a neztrácet sebe sama.
Předkládám vám úvodní myšlenky, které provázejí zrození Ratziela. Doufám, že vám pomohou zachytit význam a důležitost - globální i individuální - kterou má zrození tohoto archanděla na naší cestě touto planetou.
S láskou a světlem Mike © 1997